Uplynulo již téměř pět let od chvíle, kdy se jako jedna z doprovodných akcí českého předsednictví v Radě Evropy uskutečnil mezinárodní seminář věnovaný výživě a nutriční péči o nemocné jako nedílné součásti zdravotní péče. Zaznělo v něm mj., že v Evropě je podvýživou ohrožováno až 40 % hospitalizovaných pacientů, a dokonce až 60 % obyvatel pečovatelských domovů; v rámci celé Evropy je to nejméně 30 milionů lidí! Přitom dnes již existuje mnoho medicínských i ekonomických argumentů pro to, že správná nutriční podpora může nejen zásadně zlepšit výsledky péče o nemocné, ale současně ji také zefektivnit. Aby se toho dosáhlo, je pro to ovšem nutné vytvářet potřebné podmínky a systémové předpoklady.
Vzhledem k aktuálnosti a důležitosti této problematiky stala se diskuse na téma „Nutriční péče jako efektivní cesta k úsporám ve zdravotnictví“ i součástí XXIX. mezinárodního kongresu Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče (SKVIMP) ČLS JEP, který se konal ve dnech 7. až 9. března tohoto roku v Hradci Králové. Diskusi uspořádaly společně Asociace výrobců klinické výživy (AVKV) a SKVIMP. U diskusního stolu se zde před více než stovkou účastníků kongresu spolu s odborníky – nutricionisty sešli reprezentanti organizátorů, plátců a poskytovatelů zdravotní péče, tedy MZ ČR, SÚKL, zdravotních pojišťoven a nemocnic.
Předseda SKVIMP prof. MUDr. Luboš Sobotka, CSc., ve své úvodní prezentaci dokumentoval, že nemocniční malnutrice je skrytý zabiják – neprojeví se sice jako smrt hladem, ale bere na sebe podobu ztrát pohyblivosti, opakovaných infekcí, zápalů plic, srdečního selhání, proleženin, demencí, nehojících se ran, embolií, a na ně pak nemocní často zbytečně umírají. Pokud se v průběhu léčby na malnutrici nemyslí, zůstává často nerozpoznána a má velice negativní dopad na prognózu pacienta. V konečném důsledku se pak neúměrně zvyšují náklady na léčbu, prodlužuje se doba hospitalizace a zvyšují se výdaje na léky, aniž by přitom docházelo k lepšímu efektu léčebného úsilí. Ovšem i nemocného, který překoná fázi kritického onemocnění bezprostředně ohrožující život, čeká neméně závažné období dlouhodobé hospitalizace s hrozbou celé řady komplikací. Proto je již ve fázi akutního onemocnění nutno myslet na zvýšenou potřebu nutriční, rehabilitační a psychologické péče, které mohou napomoci zabránit ztrátě soběstačnosti.
Bohužel malnutrice je stále ještě často přehlížena a nediagnostikována. Přitom špatný nutriční stav pacienta, který se často v nemocnici ještě zhoršuje, znehodnocuje účinnost mnohdy nákladné léčby, brání účinné rehabilitaci, vede k úbytku svalové hmoty, zhoršení tělesné zdatnosti a kvality života. Přes nasazení moderní léčby není možno nemocného propustit, a ten často umírá v léčebnách pro dlouhodobě nemocné.
Podvýživa tak navyšuje potřebu zdravotní péče, jak v nemocnicích (prodloužení doby hospitalizace, výskyt infekčních komplikací), tak v péči ambulantní. V zemích EU se odhadují tyto náklady na 170 miliard eur ročně, prevence podvýživy přitom může ušetřit až 1 000 eur na jednoho hospitalizovaného pacienta. V České republice sice zatím nebyly ztráty spojené s nedostatečnou nutricí přesně vyjádřeny, na základě výsledků zahraničních studií lze však náklady na léčbu zdravotních komplikací spojených s podvýživou poměrně přesně odhadnout na 60 miliard Kč ročně.
Tak např. jestliže průměrné náklady na léčbu traumatu lze odhadnout na 50 000 Kč, následné komplikace spojené se špatným nutričním stavem mohou vést k nákladům daleko vyšším. Infekční komplikace si mohou vyžádat až 2 500 Kč, orgánové selhání 3 000 až 5 000 Kč, sepse a multiorgánové selhání 35 000 až 50 000 Kč, a to ve všech případech denně! Naprosté většině těchto komplikací by přitom bylo možno správnou nutriční podporou v ceně 80 až 2 000 Kč denně zabránit; tím by se celkové náklady na léčbu traumatu zvýšily z uvedené částky 50 000 pouze na 56 000 Kč, dosažené úspory by však byly mnohonásobné.
Není tedy pochyb o tom, že dostatečná a včas poskytovaná nutriční podpora s využitím všech dostupných prostředků klinické výživy by měly být základní součástí léčebného procesu. Nicméně sdělení předsedy SKVIMP i následná diskuse účastníků panelu i odborníků z pléna přinesly dostatek přesvědčivých argumentů o tom, že nedostatečná nutriční podpora, či dokonce podvýživa jsou u našich nemocných bohužel stále časté, že léčba komplikací z toho plynoucích je mimořádně nákladná, a že naopak potřebná nutriční podpora je v tomto kontextu nejen relativně levná, ale hlavně velmi efektivní. Holistický přístup k nemocnému, v němž je udržení dobrého nutričního stavu pacienta od stanovení diagnózy po celou dobu jeho léčby s využitím všech dostupných prostředků včetně klinické výživy v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních nedílnou součástí péče, je proto nutno chápat jako mimořádně důležitý příspěvek k efektivitě léčebného úsilí a k úsporám ve zdravotnictví.
Medical Tribune: Mgr. Jaroslav Hořejší