Na podzim, konkrétně 19. listopadu, se i Česká republika připojí k mezinárodní iniciativě nutritionDay. V tento den proběhne celonárodní audit hodnotící stav výživy hospitalizovaných pacientů. Takto získaná data by měla být základem pro zlepšení nutriční péče napříč zdravotnictvím. „Aby tomu tak skutečně bylo, je zapotřebí, aby se zapojilo co nejvíce pracovišť,“ říká člen výboru Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče MUDr. Václav Pospíšil.
Na jaký hlavní problém se podle vás v souvislosti s výživou naráží?
Na podceňování této problematiky. Víme, že nejlepší výsledky má komplexní přístup k pacientovi, který zahrnuje jak léčbu vlastní nemoci, tak rehabilitaci a optimální výživu. Z hlediska výsledku jsou tyto složky provázané. V našem zdravotnickém systému však všechny toky prostředků směřují téměř výhradně jen na léčbu v tom užším slova smyslu. Výživa a rehabilitace jsou brány jako něco méně důležitého, okrajového, něco, kde lze šetřit, aniž by to mělo negativní dopady. A to je obrovská chyba. Pokud nutriční a rehabilitační péči podceníme, pacienti víc stonají, spotřebují více antibiotik, jsou nemocní delší dobu.
Proč na to nikdo neslyší?
Problém je v tom, že u nás máme jen velmi málo dat a nástrojů, jak prokázat, že správná výživa v konečném důsledku finanční prostředky šetří. V mnoha zemích jsou v tomto ohledu o poznání dále. Ve Velké Británii například existují standardy péče týkající se nutrice. Dokázali tam spočítat, že aplikace standardu nejen přináší přímý prospěch pacientům, ale také šetří podstatnou část rozpočtu – a proto má smysl tyto standardy dodržovat. Tato farmakoekonomická data jsou ale mezi jednotlivými státy nepřenosná. U nás žádná jasná kritéria pro nutriční péči neexistují, a tak nemáme co hodnotit. Před několika lety se podařilo jako první krok prosadit, že alespoň v nemocnicích s akreditací SAK všichni přijímaní pacienti procházejí orientačním stanovením stavu výživy – nutričním screeningem. Bohužel už není nijak podchyceno, co se s tímto vyhodnocením stane dál. Odhadl bych, že možná na 80 procentech pracovišť se výsledek screeningu prostě zapíše a tím to končí, žádná další intervence nenavazuje. Tuto mezeru by do určité míry mohla zaplnit iniciativa nutritionDay, která v Evropě probíhá už od roku 2005. Je to vlastně otevřená platforma, ve které se pomocí jednoduchých dotazníků v jeden konkrétní den zmapuje na odděleních, která jsou ochotna spolupracovat, v jakém nutričním stavu jsou všichni pacienti, kteří na daném pracovišti leží, jakým způsobem ten den přijímali stravu a jaký byl za jeden měsíc jejich osud.
K čemu jsou takto získané informace dobré?
Do této akce se zapojilo již 56 států z celého světa a podařilo se sesbírat data od stovek tisíc pacientů. Ta mohou mimo jiné sloužit i jako benchmarking, tedy určitá zpětná vazba, jak si daná země nebo i dané pracoviště stojí v průběhu času a v porovnání s jinými. To by určitě bylo cenné i u nás. Navíc v českém prostředí by mohlo jít i o odrazový můstek pro to, abychom dali dohromady podklady pro chybějící farmakoekonomické argumenty podporující význam výživy.
Co musí pracoviště udělat, pokud se chce zapojit?
Nejlépe je navštívit na internetu stránky www.nutritionday.org nebo stránky naší odborné společnosti SKVIMP (Společnost klinické výživy a intenzivní metabolické péče) www.skvimp.cz či www.avkv.cz, kde se dají najít základní informace a podrobný postup, jak se do akce zapojit. Ideální by bylo zúčastnit se letošního ročníku kongresu naší společnosti, který začátkem dubna proběhne v Hradci Králové, kde tématu nutričního dne bude věnován celý jeden diskusní blok.
Celý rozhovor na Tribune.cz
Zdroj: Medical Tribune, 10. března 2015