Podvýživě nemocných a seniorů jako významnému společenskému problému a nutriční péči jako cestě k úsporám ve zdravotnictví i v sociální sféře byl věnován seminář, který se uskutečnil v budově poslanecké sněmovny 21. února pod záštitou poslance a člena výboru pro zdravotnictví MUDr. Martina Gregory.
Výzkumy ukazují, že zhruba 50 % seniorů trpí malnutricí. Pokud jsou hospitalizováni, trpí jich až 30 % tzv. život ohrožující podvýživou. V následné péči jich trpí podvýživou až 60 procent.
Hrozivá čísla platí také např. u onkologických pacientů, kteří jsou mezi nemocnými nejohroženější skupinou. V riziku podvýživy je téměř 60 % onkologických pacientů, až 40 % jich je podvyživených již při stanovení diagnózy. Přestože neplánované hubnutí může mít zásadní vliv na úspěšnost léčby a dokonce zvyšuje i mortalitu pacientů, je podle výzkumu, který proběhl v první polovině loňského roku na 52 českých onkologických pracovištích a jehož se zúčastnilo 4600 ambulantních onkologických pacientů, specializovaná nutriční péče doporučena pouze necelé desetině z nich.
Nemocniční podvýživa nevypadá jako smrt hladem
Malnutrice nezabíjí nemocné přímo, ale může významně přispívat ke smrtelným komplikacím. To nastává v případech, kdy zdravotníci věnují nejvíce pozornosti jen hlavní diagnóze, nikoli celkovému stavu pacienta. „Nemocniční podvýživa nevypadá samozřejmě jako smrt hladem, ale může způsobit zápal plic, ztrátu pohyblivosti, srdeční selhání, opakované infekce, dekubity, nehojící se rány, embolie, zhoršení demence apod.,“ uvedl MUDr. Luboš Sobotka, CSc., z Kliniky gastroenterologické a metabolické LF UK a FN Hradec Králové. A dodal, že akutně nemocný člověk zvláště ve stáří má zvýšenou potřebu nutriční, rehabilitační a psychologické péče, aby neztratil soběstačnost. Malnutrice podle něj způsobuje např. ztrátu opěrné tělesné masy (LBM), což má za následek nedostatek endogenních substrátů pro hojení a následkem toho takové komplikace, jako jsou dehiscence rány a infekce. Vztah mezi stavem výživy a prognózou pacienta je důležitý především u kriticky nemocných lidí, kteří vyžadují chronickou intenzivní péči.
MUDr. Sobotka také informoval o tzv. Studii prázdné lednice, která proběhla v Norimberku. Seniorům propuštěným do domácího ošetřování byly vyfoceny otevřené lednice – povětšinou téměř prázdné. Tito lidé se pak z 50 % vraceli do nemocnice a ukázalo se, že u více než 40 % z nich měla nutriční podpora smysl. MUDr. Sobotka také zdůraznil, že svalová hmota klesá s věkem hlavně kvůli ztrátě svalové aktivity, protože množství svalové hmoty je ekvivalentní tělesné aktivitě, což si stále uvědomují kulturisté, ale zdravotníci na to často zapomínají. Připomněl výrok Claude Picharda, že „postel je pro seniora stejně nebezpečná jako Ferrari pro teenagera“.
Nutriční terapeutka Tamara Starnovská z pražské Thomayerovy nemocnice a předsedkyně sekce výživy a nutriční péče České asociace sester informovala o rizicích a řešení nutriční péče o seniory. Upozornila, že především klienti dlouhodobé péče mají závažné zdravotní problémy s omeze ním soběstačnosti a každodenních aktivit. „Jedná se o kombinaci dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a neschopnosti provádět aktivity spojené s osobní péčí a dalšími činnostmi nutnými např. k zajištění chodu domácnosti. U lidí, kteří potřebují na základní činnosti pomoc druhé osoby, se často vyskytuje snížená chuť k jídlu a onemocnění, následkem čehož vzniká malnutrice. Pokud klient dlouhodobé péče dostává málo energie, málo základních živin v nesprávném poměru, má nedostatečné množství ochranných látek a málo tekutin, dochází k jeho ohrožení,“ uvedla T. Starnovská. Podle ní je velice důležité, aby se standardní součástí každého vyšetření či ošetření seniora stalo zjišťování jeho výživového stavu. V rámci komunitní péče by pak měly vznikat edukační preventivní programy. T. Starnovská zdůraznila, že i v podstatě zdraví senioři mají výživové decity. Pečivo a kávu, příp. polévku, což je zřejmě strava mnoha seniorů, nelze považovat za přiměřené jídlo.
Malnutrice onkologicky nemocných
O podvýživě onkologických pacientů ve světle výsledků národního průzkumu v onkologických ambulancích hovořil MUDr. Petr Beneš z Interního oddělení pražské Nemocnice Na Homolce. Konstatoval, že v tomto výzkumu mělo nízký BMI 7 % pacientů, k velké ztrátě váhy došlo v 16 % případů, nízký příjem běžné stravy byl objeven u 13 % nemocných a nutričně riziková DG/léčba u 19 procent. Počet nemocných indikovaných k doplňkové umělé výživě je podle něj z dat České onkologické společnosti ČLS JEP odhadován u cca 10 000 onkologických pacientů.
V brněnském Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) je při příjmu pacienta prováděn nutriční screening, informovala MUDr. Milada Šachlová, CSc. Pokud je zjištěno riziko malnutrice, přijde vždy do 48 hodin k pacientovi nutriční terapeut, což znamená monitoraci příjmu potravy, sipping atd. Pro ambulantní pacienty MOÚ působí 4 lékaři s licencí F016 (umělá výživa a metabolická péče) a denně dvě hodiny nutriční terapeut. V MOÚ funguje také informační centrum.
„Nedostatečný příjem stravy má 40 % onkologicky nemocných pacientů, z toho 11 % nemocných sní méně než polovinu porce a stav trvá déle než pět dní, příp. pacient polyká jen kašovitou stravu či potřebuje kompletní EV do sondy, protože nepolyká,“ uvedla MUDr. Šachlová a dodala, že 40 % pacientů má váhový úbytek ještě před zahájením léčby, z toho jedna čtvrtina má ztrátu hmotnosti více než 10 procent. „Se ztrátou hmotnosti koreluje i nízká hladina albuminu a zhoršená tolerance léčby, hojení, nárůst komplikací,“ uvedla MUDr. Šachlová, která se závěrem svého sdělení zeptala: „Poznáme na první pohled pacienta s rizikem malnutrice?“ Sama odpověděla: „Poznáme jen vyhublé, tedy lidi s nízkým BMI. Ostatní nepoznáme, pokud se nezeptáme na váhový úbytek, pokud pečlivě nesledujeme pacientovu hmotnost a nezeptáme se na problémy s příjmem stravy.“
Kolik stojí malnutrice
Hospitalizace podvyživených pacientů se prodlužuje o 20–50 %, zvyšuje se riziko komplikací, u onkologických pacientů často dochází k přerušení protinádorové léčby, klesá účinnost léků, rostou úmrtnost a náklady na léčbu. V porovnání s pacienty v dobrém nutričním stavu vyžadují nemocní s malnutricí o 9 % více farmakoterapie, o 6 % vyšší návštěvnost u prak tického lékaře a až o 25 % vyšší frekvenci hospitalizací.
Ekonomické náklady malnutrice jsou dvojnásobné oproti nákladům na nadváhu a obezitu. Například v Nizozem sku byla v domovech seniorů uskutečněna studie a ukázalo se, že roční náklady na klienty s výskytem malnutrice byly v průměru 10 000 eur. Náklady na rizikové klienty byly 8000 eur a celkové roční náklady na léčbu malnutrice v nizozemských domovech seniorů čítají 279 miliónů eur. Podle předsedy ESPEN (The European Society for Clinical Nutrition and Metabolism) prof. Olle Lundquista může prevence malnutrice ušetřit až 1000 eur měsíčně na jednoho hospitalizovaného pacienta. V ČR se náklady na léčbu nemocí z podvýživy odhadují na asi 60 miliard Kč ročně.
Zdroj: Zdravotnické noviny, 5.3.2012