Malnutrice. Velkým problémem nejen českého, ale i evropského zdravotnictví je podvýživa pacientů. Včasné zahájení nutriční intervence má pozitivní vliv na stav pacienta a může ušetřit miliardy korun.
Malnutrice, která nejvíce ohrožuje nemocné seniory a onkologické pacienty, je důsledkem nedostatečného příjmu energie, kvalitních bílkovin a dalších živin. Ztráta hmotnosti během nemoci je nežádoucí, protože se většinou jedná o ztrátu svaloviny, včetně srdečního a dýchacího svalstva.
Podvýživa nemocných
Prof. MUDr. Luděk Sobotka, CSc., přednosta Kliniky gerontologické a metabolické Fakultní nemocnice Hradec Králové a předseda Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče JEP, na semináři v Poslanecké sněmovně, který se zabýval podvýživou nemocných a seniorů, řekl, že nechtěný úbytek hmotnosti například o 5 % za 3 měsíce již svědčí o riziku podvýživy, a to i u obézních pacientů. Tělo nevyužívá při hojení tuky, ale spotřebovává hlavně svalové bílkoviny. Pokud pacient ztratí dva až tři kilogramy svaloviny, nemá šanci ji dostat zpátky, jestliže není důkladně léčen a rehabilitován.
Zvláště u starších nemocných se stává, že po akutním onemocnění skončí v nemocnici jako prakticky nepropustitelní pacienti. „Lékaři mnohdy nasazují ventilátory, hemodialýzu, drahá antibiotika, parenterální výživu, protože na začátku chybně nezačali s komplexní péčí. Při důsledně podávané nutriční a rehabilitační léčbě by se u podstatné části pacientů podařilo zkrátit léčbu a nenastaly by nežádoucí konsekvence,“ uvedl L. Sobotka.
Podle poslance MUDr. Martina Gregory se pobyt podvyživených pacientů v nemocnici prodlužuje o 20 až 50 % a zvyšuje se riziko komplikací. Náklady na léčbu podvýživy se v České republice odhadují až na 60 miliard korun ročně. Klinická výživa je velmi účinný a jednoduchý nástroj pro boj s podvýživou. Její používání vede ke zvýšení svalové síly, rychlejšímu hojení ran, zlepšení celkového zdravotního stavu, sníženému výskytu infekcí, sníženému výskytu proleženin, nižší mortalitě, kratší době hospitalizace a snížení frekvence opakovaných hospitalizací.
Klinická výživa v onkologii
Téměř 60 % onkologických pacientů je v riziku podvýživy. Až 40 % onkologických pacientů je podvyživených již při stanovení diagnózy. Neplánované hubnutí může mít zásadní vliv na úspěšnost léčby, někdy vede k jejímu přerušení a zvyšuje i mortalitu pacientů. Přesto je specializovaná nutriční péče doporučena pouze necelé desetině pacientů. Vyplývá to z unikátního průzkumu, který probíhal od ledna do června 2011 v 52 českých onkologických pracovištích a zúčastnilo se ho 4 600 ambulantních onkologických pacientů. O jeho výsledcích informoval na semináři v Poslanecké sněmovně MUDr. Petr Beneš z Interního oddělení Nemocnice Na Homolce Praha, člen výboru Společnosti klinické výživy a intenzivní péče JEP a člen pracovní skupiny nutriční péče v onkologii při České onkologické společnosti JEP.
„Průzkum ukázal, že 40 % pacientů na začátku léčby nepotřebovalo nutriční péči a 40 % mělo nutriční rizika, zhubli, jedli méně než dříve. Dalších 20 % pacientů se ocitlo již v těžké podvýživě a potřebují nějakou intervenci. Tato poslední skupina představuje 10 000 nově diagnostikovaných onkologických pacientů,“ řekl.
V průběhu onkologické léčby se výživová situace nemocných zhoršuje a pacienti by měli mít nárok na dobře dostupnou nutriční terapii již od počátku onemocnění. Na českém trhu je podle P. Beneše velké množství přípravků, které jsou dobře tolerovány.
Zdroj: Zdravotnické noviny, 26. 3. 2012