Podvýživa – malnutrice je závažný zdravotnický problém, který se zdaleka netýká pouze rozvojových zemí. Naopak, až třetina pacientů ve vyspělých evropských zemích trpí různou formou podvýživy.
V rámci celé Evropy je to více než 30 miliónů lidí. Podvýživa bývá často lékaři přehlížena a nediagnostikována. Přitom nedostatečná výživa pacienta vede ke znehodnocení účinnosti mnohdy i nákladné léčby, neumožňuje účinnou rehabilitaci, vede k úbytku svalové hmoty, zhoršení tělesné zdatnosti a kvality života. Podvýživa však také navyšuje potřebu zdravotní péče, jak v nemocnicích, prodloužení doby hospitalizace, výskyt infekčních komplikací, tak v péči ambulantní.
Údaje z Velké Británie ukazují, že zde přibližně 3 miliony lidí trpí podvýživou. Náklady na léčbu zdravotních komplikací spojených s podvýživou dosahují 15 miliard euro. V zemích EU se odhadují tyto náklady na 170 miliard euro, v České republice pak 60 miliard Kč. Prevence nedostatečné výživy přitom může ušetřit až 1000 euro na 1 hospitalizovaného pacienta.
„Podvýživa je pro pacienta životně nebezpečná a pro společnost velmi nákladná. Jen v České republice náklady na léčbu zdravotních komplikací spojených s podvýživou představují částku 60 miliard Kč“, říká prof. MUDr. Luboš Sobotka, CSc., předseda SKVIMP*. Zajištění výživy v nemocnici však neznamená jen plný talíř. Důležité je udržení dobrého nutričního stavu pacienta od stanovení diagnózy po celou dobu jeho léčby s využitím všech dostupných prostředků včetně klinické výživy.“
Na závažnost malnutrice a její výskyt dlouhodobě poukazuje i evropská organizace pro klinickou výživu a metabolismus ESPEN∗, která vyzvala země EU, aby se začaly této problematice intenzivně věnovat. Ministerstvo zdravotnictví ČR uspořádalo v rámci českého předsednictví Rady Evropy mezinárodní seminář „Stop podvýživě nemocných a nemocem z podvýživy“. Výsledkem je jednak výzva pro přední evropské odborníky v oblasti zdravotní péče a zdravotnické politiky, aby o naléhavosti řešení problému nedostatečné výživy ve zdravotnických zařízeních diskutovali a přijali účinná opatření pro zamezení ohrožení kvality života, zbytečné úmrtnosti a nemocnosti pacientů. MZ dále ustanovilo pracovní skupinu na boj s podvýživou a sestavilo akční plán opatření s cílem snížit výskyt podvýživy u českých pacientů.
„Smyslem a cílem aktivit v oblasti výživy pacientů je předcházet komplikacím onemocnění ovlivněným v průběhu léčebného procesu podvýživou“, říká MUDr. Stanislava Pánová, „zajištění potřebné nutriční podpory v průběhu léčby, zajištění a zlepšení správné výživy v nemocniční i ambulantní sféře. Dostatečná výživa musí být vnímána jako rovnocenná součást léčebného procesu, jako parametr pro hodnocení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotní péče.“
Snížení incidence podvýživy v nemocnicích i ambulantní péči, zlepšení její identifikace a léčba je jedním z hlavních cílů Asociace výrobců klinické výživy (AVKV). Pro rok 2011 vyhlašuje AVKV grantový program ve výši 600 tis. Kč podporující konkrétní aktivity prokazatelně snižující incidenci podvýživy u hospitalizovaných pacientů v České republice.
Asociace výrobců klinické výživy (AVKV)
Asociace výrobců klinické výživy (AVKV) byla založena v polovině roku 2010 šesti předními mezinárodními společnostmi se zaměřením na klinickou výživu (Abbott Laboratories, B.Braun Medical, Baxter Czech, Fresenius Kabi, Nestlé Česko a Nutricia). Sdružuje společnosti, které poskytují produkty a služby pro zlepšení zdravotního stavu a kvality života pacientů a lidí ohrožených podvýživou prostřednictvím specializovaných nutriční řešení.
Posláním AVKV je ve spolupráci se státními orgány, veřejnoprávními institucemi a odbornými subjekty vytvářet podmínky pro maximální dostupnost klinické výživy pacientům. Dále pak vytvářet vhodné prostředí, pro další rozvoj klinické výživy, aby mohl být co nejlépe využit její potenciál pro zlepšování zdraví pacientů trpících akutními nebo chronickými nemocemi. Nedílnou součástí poslání AVKV je i hájení práva pacientů v oblasti nutriční péče.
Cílem je vytvořit a v každodenní praxi prosadit standardy v oblasti výživy ve formě právních norem, lékařských doporučení, úhradových vyhlášek apod.
Nejvyšším orgánem nově založené AVKV je valná hromada, v jejíž čele stojí předsedkyně Eva Vencovská, MBA (Nutricia), místopředseda MUDr. František Vojík (B. Braun Medical), dalšími členy vedení jsou Ing. Marcel Klimeš, (Abbott), Ing. Eva Kodýdková (Baxter Czech), Ing. Gustav Svěrák (Fresenius Kabi), Jiří Neumann, MBA (Nestlé Česko).
Asociace výrobců klinické výživy působí v České i Slovenské republice. Jako první z menších zemích Evropy AVKV podala žádost o členství v MNI (Medical Nutrition International Industry).